19. 11. 2009

Podzemní labyrint pod Staroměstským náměstím v Mladé Boleslavi

Archeologický výzkum na Staroměstském náměstí v samém centru historického jádra Mladé Boleslavi odhalil nové doklady o vývoji osídlení tohoto místa od 11. století do současnosti. Nejpřekvapivějším nálezem byl objev rozsáhlého labyrintu chodeb a podzemních prostor, z větší části vytesaných do skály, a pocházejících patrně ze 17. století. Občané Mladé Boleslavi a okolí budou mít unikátní příležitost si podzemí a další archeologické nálezy prohlédnout ve dnech 20. a 21. 11. 2009, kdy archeologický výzkum bude zpřístupněn veřejnosti.

Na místě někdejšího městského domovního bloku zaniklého na sklonku druhé světové války na dnešním Staroměstském náměstí v centru Mladé Boleslavi byly v létě tohoto roku v místech, kde město Mladá Boleslav zamýšlí v rámci revitalizace náměstí vybudovat podzemní garáže, položeny sondy zjišťovacího archeologického výzkumu. Tyto sondy potvrdily vysokou archeologickou hodnotu tohoto prostoru, a proto hned v září na zjišťovací výzkum navázal výzkum předstihový, jehož úkolem bylo zdokumentovat archeologické situace ohrožené plánovanou výstavbou a zachránit archeologické nálezy. Výzkum, který je financován městem Mladá Boleslav a provádí jej občanské sdružení Archaia ve spolupráci s obecně prospěšnými společnostmi Archaia Praha o.p.s. (Vojtěch Kašpar, Kamil Peřina, Jan Poledne) a Archeo Pro o.p.s. (vedoucí výzkumu PhDr. Michal Bureš, Lukáš Drápela, Tomáš Fair), bude ukončen v příštích dnech - na sklonku měsíce listopadu. K prozkoumání celé plochy ohrožené stavební aktivitou bylo potřeba přibližně třech měsíců a výzkumu se průměrně účastnilo přibližně 25 terénních pracovníků a několik pracovníků vedení archeologického výzkumu. V neposlední řadě je nutno vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám všem pracovníkům archeologického výzkumu poděkovat.
Předstihový archeologický výzkum doposud zachytil četné nálezy z 11. (spíše 2. polovina), 12. a 13. století, tedy z doby před vysazením středověkého města. Jedná se o ojedinělé zahloubené objekty a tmavou vrstvu charakteru kontinuálně se vyvíjející půdy (geologickou a petrografickou problematiku výzkumu průběžně vyhodnocuje RNDr. Jan Zavřel). V rámci nejstarších vrstev nacházíme ojedinělé doklady ppravěkého osídlení mladoboleslavské ostrožny z pozdní doby kamenné (eneolitu) a mladší doby bronzové (kultura lužická). Předlokační objekty 13. století jsou opět ojedinělé a žádný není možno jednoznačně interpretovat jako obytný. Zcela minimální doklady přinesl výzkum pro období konstituce vlastního právního středověkého města, jelikož téměř žádné objekty a situace nemůžeme prokazatelně spojovat s průběhem 14. století. Mladší horizont 15. století představují především zahloubené objekty ze zázemí několika parcel měšťanských domů kumulující se především v severní části zkoumané plochy a zasahujících pod chodník a vozovku ulice Kateřiny Militké. Výzkumem byly odkryty pozůstatky sedmi různě starých kamenných domů, z nichž alespoň jeden je pravděpodobně pozdně středověkého původu. Ze čtyř vydřevených odpadních jímek a tří studen byl získán unikátní soubor dřevěných předmětů, které se zachovaly jen díky uložení v mokrém prostředí bez přístupu vzduchu. K nim patří například kuchyňská vařečka z 15. století. Nejpřekvapivější byl ovšem nález rozsáhlých sklepů a podzemních prostor, které byly jenom z části zasypané. Všechny sklepy jsou vícepodlažní a jejich spodní patra jsou vyhloubena v pískovci. Sklepení, jejichž komplex vytváří až dojem labyrintu, by mohla pocházet již ze 17. století, ale jejich datování archeologickými metodami není možné. V každém případě alespoň některé z nich byly používány ještě těsně předtím, než domovní blok byl na sklonku druhé světové války poničen náletem a následně zbourán. K pozoruhodným nálezům náleží stříbrný korál z nejstaršího sídelního horizontu 11. – 12. století, dvě keramické madonky s ježíškem z 15. století, množství renesančního skla včetně picích pohárů a samozřejmě četné numismatické nálezy. K netradičním výsledkům archeologického výzkumu náleží i přesná lokalizace místa dopadu letecké bomby z roku 1945.

Veřejnost má možnost prohlédnout si archeologický výzkum a seznámit se s jeho výsledky v pátek 20.11. od 12 do 16 hodin a v sobotu 21.11. od 9 do 12 hodin. V tuto dobu budou na místě též archeologové s odborným výkladem, kteří budou též připraveni zodpovědět otázky zájemců ohledně archeologického výzkumu i nejstarších dějin Mladé Boleslavi.
Michal Bureš – Vojtěch Kašpar