03. 11. 2011

Zjišťovací výzkum v libeňském židovském městě

Ve druhé polovině října proběhl zjišťovací archeologický výzkum na rozsáhlém nezastavěném pozemku v nároží ulic Voctářova a Koželužská, který byl od poloviny 16. století jádrem židovského osídlení v Libni. Jeho cílem bylo zjistit rozsah dochování archeologických památek souvisejících nejen se zástavbou raně novověkého židovského města, ale také případných památek starších (středověk, zemědělský pravěk).

V celé sledované ploše (cca 4 200 m2) bylo postupně realizováno 14 bagrovaných (částečně ručně dokopávaných) lineárních a bodových sond, přičemž důraz byl kladen na zjištění situace v prostoru zaniklé historické zástavby při ulicích Koželužská a Voctářova. Antropogenní souvrství dosahuje v celé ploše mocnosti cca 1-3,5 m. Zároveň s terénní částí výzkumu začala probíhat rešerše písemných stavebně-historických pramenů, tak aby byl podchycen charakter nejmladší zástavby na pozemku. Veškerá zástavba byla totiž postupně v několika vlnách asanací stržena a pozemek je v současnosti nezastavěn. Sondy odkryli v hloubce 0,1 až 0,5 m pod současným povrchem koruny vetšího množství základových zdiv (především z opuky) a na několika místech byl zachycen také poměrně složitý stavební vývoj zdejší zástavby. Podle předběžných výsledků se zdá, že většina zástavby je dochována až na úroveň terénů přízemí (dokumentovány četné podlahy interiérů domů). Nejstarší zjištěné situace spadaly do období 2. poloviny 16. a dále do průběhu 17. a 18. století. O nesnázích osídlení v blízkosti jednoho z vltavských ramen svědčí také četné přeplachy povodňových vrstev v sídlištním souvrství i zahloubených objektech. O bohatství nálezového fondu svědčí na zjišťovací výzkum neobvyklé množství 8 vyzvednutých mincí, početná kolekce skla a drobných předmětů z barevných kovů. Celkem na čtyřech místech pak byly dokumentovány poměrně mocné spáleništní vrstvy zlomků cihel a mazanice, které obsahovaly početnou kolekci kamnových kachlů (destrukce kachlových kamen). Středověké ani pravěké objekty a situace nebyly sondami zachyceny (pouze zlomky středověké keramiky v náplavových vrstvách), nicméně přítomnost solitérních objektů na ploše nelze vyloučit. Nejbližším pravěkým objektem je hrob kultury se šňůrovou keramikou severně od plochy výzkumu.
I přes částečné zničení plochy inženýrskými sítěmi a nejmladší tovární zástavbou představuje plocha unikátně dochovaný celek postupně se vyvíjející kamenné zástavby židovského města. O bezpochyby nezbytném plošném záchranném výzkumu budou probíhat následná jednání s investorem celého projektu (Metrostav, a.s.), který zde plánuje vystavět administrativní centrum „Palmovka Park II“.

Martin Vyšohlíd