15. 05. 2012

Tak nám vyměnili Baštírenského, paní Senohrabská

Sobotní tryzna za Radka „Baštírenského“ Jíšu, kterému dle zpěvného ptactva senohrabského končí tento týden jeho mise na pohostinském zařízení na senohrabské plovárně, mě přivedla k napsání několika řádků.

Nemohu se zbavit dojmu, že pokud v našich zeměpisných šířkách něco funguje, je potřeba do této skutečnosti tak dlouho vandrovat, až dojde ke změně. A změny z mé osobní zkušenosti přinášejí v drtivé většině zhoršení původního stavu. Tímto úhlem pohledu, možná zastřeným na tomto místě vypitými alkoholickými nápoji, vidím současné tanečky okolo pronájmu „rekreačního zařízení Baštírna“. Dokud se na senohrabské plovárně „kálelo do kopřiv“, spala hygiena i případní potencionální nájemci tohoto vysoce „ziskového“ a „rentabilního“ zařízení. Nyní je na plovárně shodou okolností a především úsilím mnoha konkrétních lidí vše krásné, opravené, záchodky zděné a občas i slunce svítí. Radek Jíša patřil již k inventářům zdejšího zařízení, tak jako Matylda a mnozí další slavní restauratéři zde působící v dobách dávno minulých. Sortiment bohatý a cenově vstřícný, děti šťastné a spokojené, starší ročníky jakbysmet. Pravidelné sobotní odpoledne s živou hudbou, zimní víkendy ve vytopeném interiéru i nezbytně nutná spolupráce a často nezištná vzájemná pomoc s plovárenským sdružením či nadací zlenického hradu. Nyní však k současné realitě a trochu suchopárně.
Nepochybuji o správnosti veřejně deklarovat záměr pronájmu takového zařízení, byť dosavadní praxe byla jiná a zastupitelstvo na sebe doposud bralo zodpovědnost za výsledek své volby, kdy pouze bez „výběrového řízení“ uzavřelo s vybraným pronajímatelem smlouvu. Ze zápisů z jednání zastupitelstva, ani z textů publikovaných v Senohrabské hlásce nejsem schopen rekonstruovat genezi záměru pronájmu, ani jeho autora či hybatele. Skutečnost je taková, že zastupitelstvo obce 23. 5. 2011 (zápis č. 4/2011) počtem 8 hlasů rozhodlo o prodloužení smlouvy současnému nájemci do 30. 4. 2012, přičemž „do 31. 3. 2012 bude provedeno vyhodnocení nájemní smlouvy a případně vypsáno výběrové řízení na nového nájemce“. Odhlédneme-li od šumů senohrabských luhů a hájů v mezidobí, stává se pronájem Baštírny opět aktuálním vyvěšením záměru pronájmu dne 5. 4. 2012 na webové stránky obce s uzávěrkou 23. 4. 2012. Bod se dostává zároveň na program zasedání zastupitelstva 25. 4. 2012 jako bod 9 a zde je jednomyslně rozhodnuto o separátním jednání nezávislé komise pro výběr nového nájemce rekreačního střediska ve složení Milan Kraut, Jan Beneš, Alexandra Kloužková, Zbyněk Průša a Vojtěch Smutný (zápis č. 3/2012; Usnesení č. 06/02/2012). Tato komise měla vybrat nového nájemce na neveřejném jednání o den později, tedy 26. 4. 2012. A nyní se dostávám k podstatě svého příspěvku.
Má návštěva oblíbeného místa tuto sobotu (tedy 16 dnů po datu zasedání výběrové komise) pro mě byla jedním z nejnepříjemnějších zážitků poslední doby. Již před cestou na plovárnu jsem slyšel senohrabskou zvonkohru hrát současnému pronajímateli umíráček. Překvapení na místě samém však překonalo mé nejbujnější představy. Současný nájemce nedostal žádné oficiální vyrozumění a o svém konci fakticky ví pouze z doslechu. Podobnou koncentraci senohrabských zastupitelů na plovárně jsem dlouhou dobu nezažil. Na vlastní oči jsem viděl dva, shodou okolností byly zároveň členy výše zmíněné výběrové komise. Za bývalým nájemcem Radkem Jíšou nikdo nepřišel, nikdo mu nic neřekl, nikdo mu za nic nepoděkoval. A ono je za co děkovat. Minimálně obnovil zdejší kult osvěžovny u řeky, dělal to rád a myslím, že i s láskou. Zcela respektuji právo zastupitelstva rozhodovat o pronájmu čehokoli v držení obce, respektuji výsledek a nemohu a nechci předjímat další vývoj, ale jsem smutný z průběhu a ze způsobu, kterým ke změně dochází. Nevím o žádném avizovaném „vyhodnocení“ nájemní smlouvy, nevím kolik a jakých lidí spontánně podpořilo současného nájemce na podpisové archy před Baštírnou v posledních týdnech a  nevím proč všechno šlo najednou tak rychle po dlouhých letech spokojenosti a přešlapování či prodlužování pronájmu. Proč se změny nekoncepčně řeší před začínající sezónou. Otázek je samozřejmě více. Škoda, že senohrabských zastupitelů, onoho již částečně slunečného sobotního odpoledne (a nebo někdy jindy a dříve), nedorazilo na plovárnu více. Doprodávání zásob a tolik častá smutná odpověď, že již nemáme, protože asi končíme a nemůžeme tudíž nakupovat. Rozdávání zbylých sladkostí dětem. Chlapy zapíjejí pachuť celého tohoto příběhu tvrdým alkoholem. Je tu smutno a tak trochu naprdnuto a to o to více, že vidím, jak bývalému personálu krvácí srdce. Ne proto, že přichází o kšeft, ale o tohle krásné nezapomenutelné místo. Takže tedy Radku a Dášo i vy ostatní. Já vám díky za krásná léta.
Tenhle text jsem napsal jako fyzická osoba, výhradně za sebe a proto, že mi Matylda v roce 1983 na Baštírně natočil jedno z prvních piv v životě. Vojtěch Kašpar.