16. 04. 2010

Informační kolokvium Archeologické výzkumy v Čechách v roce 2009

Ve dnech 13. a 14. dubna 2010 proběhlo tradiční setkání archeologů při kterém se informují o proběhlých archeologických akcí z předešlé sezóny. Tentokrát se kolokvium poprvé uskutečnilo v prostorách nové budovy Národního muzea (bývalé Federální shromáždění a poté sídlo Svobodné Evropy).

Informační kolokvium pořádá Česká archeologická společnost (Sdružení archeologů Čech, Moravy a Slezska). Před téměř zcela naplněným sálem bylo celkem během obou dnů předneseno téměř 60 příspěvků. Z důvodů tohoto úctyhodného množství byla většina příspěvků přísně omezena na 10 minut délky. I když mnoho z příspěvků bylo velmi zajímavých, omezíme se v tomto krátkém zhodnocení víceméně pouze na archeologické výzkumy, které prováděla naše společnost nebo na nich nějakým způsobem participovala. První den byly na programu tradičně lokality pravěké, raně středověké a polykulturní. V dopoledním bloku byly představeny I. Herichovou a K. Tomkovou výsledky archeologického výzkumu obří stavební akce Tunel Blanka, který provádí Archeologický ústav AV ČR, částečně jako subdodávku pro naši společnost. Tato monstrózní a mediálně sledovaná stavba, která výrazně mění tvář Prahy 6, přinesla z pohledu archeologů několik zajímavých výsledků. Možnost dokumentace zajímavých situací se tu naskytla především pro geology, kteří zde dokumentovaly až 37 m mocné geologické profily. Z raně středověkých situací to bylo především známé pohřebiště v prostoru bývalé strahovské cihelny, kde však byla torza hrobových výbav odkryta pouze v druhotných pozicích, dokládajících jejich ničení v době provozu cihelny. Z novověkých situací se jednalo především o dokumentaci bastionů (XI - XIII) barokního opevnění z 2. pol. 17. století a pravděpodobné doklady polního opevnění v prostoru před stanicí metra Hradčanská. Byl zde odkryt např. jeden pohřeb, celá mršina koně nebo pyrotechnologický objekt. Ležení lze nejspíše spojovat s válkami o habsburské dědictví ve 40. letech 18. století. Poslední zajímavou položku pak tvoří technické památky v prostoru Dejvického nádraží z přelomu 19. a 20. století (kanalizace, starší kolejnice, jámy na uhlí). Největší podíl příspěvků souvisejících s archeologickými výzkumy naší společnosti byl však přednesen až v průběhu středy, která byla jako vždy ve znamení archeologie měst, vesnic a opevněných míst. Úvodní referát dne přednesl kolektiv archeologů z NPÚ ÚOP Praha, který shrnul výsledky nejvýznamnějších akcí, především v prostoru pražské památkové rezervace. Naši zaměstnanci spolupracovali na jedné z největších archeologických akcí - COPA CENTRUM za OD Tesco-MY v okolí stanice metra Národní (další info: http://www.archeopraha.cz/index.php?cid=284, http://www.archaiapraha.cz/praha-cs/?acc=aktuality&id=37). Výzkum, který probíhal podstatnou část loňského roku byl v jeho závěru dočasně pozastaven. Z naplánovaných necelých 3500 m2, tak bylo dosud prozkoumáno okolo 2500 m2. K nejzajímavějším nemovitým nálezům bezesporu patří soubor 11 sklepů (plocha 550 m2), který představuje zcela unikátní celek reprezentující počátky Nového Města pražského. V dopoledním bloku představil ředitel naší společnosti V. Kašpar výzkum na Petrském náměstí na Novém Městě, kde byly odkryty nejen četné objekty z průběhu 15. století, ale také nečetné, torzovitě dochované doklady z mladší doby bronzové a z raného středověku. Naším nejrozsáhlejším výzkumem byl odkryv dvou usedlostí čp. 17 a 18 ve Vokovicích (Praha 6) v průběhu r. 2008-2009 (detailněji viz Výroční zpráva za rok 2008, str. 41-42). V těsném sousedství Litovického potoka zde bylo postupně odkrýváno poměrně bohaté osídlení zahrnující období neolitu (kultura s lineární a vypíchanou keramikou), mladší doby bronzové (knovízská kultura), doby laténské (solitérní kostrový hrob) a slovanského období (mladší až pozdní fáze pražského typu). Velmi zajímavá pak byla zjištěná kontinuita domů zemědělských usedlostí, které se vyvíjely prakticky na stejném místě v dlouhém období od 12. do 19. století. Posledním výzkumem byla drobnější akce v Bělské ulici (ppč. 136, 137) v Mladé Boleslavi. Na tématiku archeologie v Mladé Boleslavi navázal M. Bureš, který představil rozsáhlý odkryv na Staroměstském náměstí v místě zaniklého domovního bloku (na výzkumu spolupracovaly společnosti Archaia, o.s.; Archaia Praha o.p.s. a Archeo Pro o.p.s.). Unikátní byl především odkryv poměrně rozsáhlého komplexu do skály vytesaných sklepů. V odpoledním bloku představil T. Durdík celkem šest archeologických výzkumů na českých hradech a tvrzích, které byly částečně prováděny v naší spolupráci. Jednalo se především o velmi zajímavý výzkum na hradě Kamýk n. Vltavou v souvislosti se snahou o zastavení jeho chátrání a zároveň prezentací této unikátní památky veřejnosti. Dlouhodobá spolupráce vyústila také do další sezóny výzkumu hradu a zámku Vimperk v jižních Čechách v jehož areálu dochází k rozsáhlé rekonstrukci. Personálně (D.W. Polcar) jsme také spolupracovali na předstihovém výzkumu tvrze v Tiché. Dříve jsme se také podíleli na dlouhodobém výzkumu hradu Zlenice na řece Sázavě ke kterému dochází v souvislosti se snahou o zmenšení negativního dopadu turistického ruchu (Sdružení pro ochranu kulturního dědictví Zlenice), nicméně náš zájem se dnes soustředí více na prostor Senohrabské plovárny v podhradí.
Vysoký počet příspěvků ukazuje na fakt, že ani v době ekonomické krize dosud nedochází k nijak razantnímu zmenšení záchranných archeologických výzkumů. Na druhou stranu je však znepokojivé, že i nadále dochází za strany stavebníků k občasné nechtěné nebo záměrné likvidaci archeologických lokalit a nerespektování platných zákonů. Bylo zde prezentováno několik příspěvků tento fakt dokládajících (výzkum polykulturní lokality v Hoštce, archeologický výzkum spol. Labrys o.p.s. v Praze-Ruzyni, výzkum ve Staré Boleslavi, atd.). Poněkud zarážející je také fakt, že zde mnoho kolegů a několik institucí (včetně např. univerzitních pracovišť) výsledky svých výzkumů vůbec neprezentovalo, i když vytvořit informativní desetiminutový příspěvek není jistě nijak náročný úkol.....
Martin Vyšohlíd